Historie budovy školy

Seznámení s historií budovy školy čp. 72 v Rochlově

Jak fungovala výuka na školách v Rochlově? Na takovou otázku se budu snažit odpovědět v následujících řádcích. Žily zde německé i české děti. Současná budova byla stavěna v letech 1906 a 1907 pro německé děti, protože obyvatelstvo bylo převážně německé. Jenom pro představu čtenáře: v roce 1900 bylo v obci 653 Němců a 19 Čechů a v roce 1910 to bylo 533 Němců a 55 Čechů. Německé děti předtím chodily (od 20. 9. 1902) do provizorní školy v budově čp. 13 a také do školy v Hněvnicích a asi i do Blatnice. Stav příliš nevyhovoval, a proto členové tehdejší lokální školní komise schválili stavbu dvou-třídní školy - jednopatrové budovy, kde nahoře byly dvě třídy a v přízemí byl byt pro učitele a také byt správce školy.  Následující výčet čísel hovoří o pádných důvodech rozhodnutí stavět. Počet dětí německých žáků byl v roce 1902–1903 139 žáků; 1903–1904 198 žáků; 1904–1905 už jen 113 žáků; 1905–1906 124 žáků; 1906–1907 117 žáků.

Stavitel Deimling ze Stříbra vypracoval plány, které se však prozatím nepodařilo dohledat. Pouze známe z Národního archivu Praha, z matriky škol, plánek školní budovy s popisem z roku 1937. Po úředním schválení se dne 2. 8. 1906 konalo položení základního kamene. Do zimního období byla postavena hrubá stavba. Na jaře se provedly další práce. Kolaudace proběhla 12. 9. 1907 a 15. 9. 1907 se konalo slavnostní vysvěcení. Potom se začalo s vyučováním dětí. Budova byla postavena nákladem 40.000 Kč. Stavbu provedl zednický mistr Jos. Kopřiva z Nýřan a polír Lorenz Tin z Rochlova. Majitelem školní budovy se dle pozemkové knihy stala obec Rochlov (č. kn. vložky 181, čp. 72) včetně pozemků. Kupní smlouva byla sepsána dne 25. 3. 1908. Německé školní kroniky psané švabachem byly psány od školního roku 1902 do konce války v roce 1945. České obyvatelstvo v obci bylo menšinové, a tak české děti měly také problémy kam chodit do školy. V obci totiž žádnou neměly. Chodily proto do české školy v Blatnici a předtím také do Sekyřan. České obyvatelstvo se proto snažilo, aby i jejich děti měly svou státní školu v místě bydliště. O ní se začalo jednat ve Stříbře v roce 1929. Ovšem bez stavby nové budovy v Rochově. Velkou zásluhu přitom měl tehdy V. Klíma, správce na statku zámku (blíže obrázky ve školní kronice, díl I). Vyvrcholením všech snah byl výnos ministerstva školství v Praze ze dne 18. 11. 1929 čj. 152701/29-I o zřízení veřejné obecné školy s československým vyučovacím jazykem se zatímním učitelem a správcem školy v jedné osobě, Jos. Kouklem. Ten také začal psát školní kroniku od roku 1931. Vyučování začalo 7. 2. 1930 pro 19 dětí. Škola byla umístěna v jedné místnosti budovy náležející statku v čp. 56. Sousedila tím s vedlejší kovárnou a to jistě nebylo dobré místo pro vyučování. Když potom v roce 1931 chodilo do jedné třídy již 33 žáků, začalo se jednat o zřízení 2. zatímní postupné třídy. V té době zde již působil nový učitel V. Martínek ( do r. 1938, až do záboru Rochlova Němci). Protože vedlejší místnost v budově byla obsazena zahradníkem, muselo se hledat jiné místo. Našlo se až v budově čp. 74, která byla odkoupena od Ústřední matice školské v Plzni. Zde se učilo do roku 1938. České děti potom musely navštěvovat novou německou školu až do konce války v roce 1945. První zmínka o úmyslu zřídit českou mateřskou školku pochází z let 1931 - 1932. Až v roce 1933 rozhodl výbor Ústřední matice školské v Praze o povolení ke zřízení MŠ v obci. Ta byla umístěna do domku V. Fikara v čp. 102 a užívala se i zahrada. Správce školy byl rovněž J. Koukl a pěstounka Olga Ptáková z Plzně. MŠ byla otevřena 19. 4. 1933 s počtem dětí 19. V dalších školních letech byla pěstounka a správkyně školy Kamila Bláhová z Blatnice. MŠ existovala až do záboru obce Němci, po mnichovském diktátu v roce 1938. Její inventář a majetek zabrala místní německá MŠ.

Ještě 5. května 1945 byla obec plně obsazena německým vojskem, které pak v noci přešlo na západ do amerického zajetí. Dne 6. května osvobozovala obec americká armáda. Dopoledne o půl desáté se však ozvala silná exploze. Němci na ústupu totiž umístili ve vchodu, pod schody školy minu, která potom explodovala a způsobila velké škody. Předseda  místního národního výboru výboru–MNV (dekret o národních výborech podepsal 4. 12. 1944 prezident Beneš v Londýně), Adolf  Síbal (profesí pekař) dal budovu opravit nákladem tehdejších více než 20 000 Kč. Část vyvrácených vchodových dveří ležela ještě dlouho na půdě. Do začátku školního roku byla budova připravena přijmout všechny žáky, tj. děti české i děti německé, které v obci zůstaly a později nebyly odsunuty. Škola byla zprovozněna výnosem ministerstva školství č. 122/45 z 27. 8. 1945 zmocněncem u bývalého okresu Stříbro (od roku 1960 patřila obec do okresu Plzeň - sever). Vyučování bylo zahájeno 3. 9. 1945 s 18 žáky a otevření potom 16. 9. se slavnostním průvodem z Blatnice ke škole, kde byly proneseny projevy. Prvním učitelem a správcem školy byl jmenován Jos. Dobiáš, který dostal naturální byt v čp. 85 vedle školy. V následujících letech se zde vystřídala řada učitelů. Přibývalo i dětí. V roce 1948 jich bylo zapsáno 78. Základní devítiletá škola (ZDŠ) zde existovala do roku 1977. Po řediteli Jos. Dobiášovi, který zde působil do roku 1964 se stal ředitelem Otakar Šebek (do roku 1974), naposledy pak ředitelkou Emilie Lencová (k 30. 6. 1977). Před tímto datem proběhlo jednání s předsedou MNV, Jiřím Antošovským v souvislosti se záměrem, aby děti navštěvovaly školu v Blatnici –z důvodu úbytku dětí i pro zlepšení výuky. A tak začalo 32 žáků docházet do Blatnice. Dnes by to bylo ještě méně. Z celé budovy se potom po dohodě sousedních obcí zřídila velká MŠ. Počet dětí, které začaly po sloučení školku navštěvovat se pohyboval mezi 40–50. Podrobně o tom  informuje kronika školky.

Vznik MŠ se datuje také do období těsně po válce. Jmenovaný správce školy J. Dobiáš a předseda MNV Adolf Síbal žádali okresní školský výbor ve Stříbře o její zřízení (pro dítka od 3 do 6 let) v Rochlově. Povolení bylo vydáno až 29. 4. 1947. Zaměstnání dětí začalo 1. 9. 1947 ve dvou třídách v přízemí (později navzájem propojených). Nahoře v patře byl 1.–5. postupný ročník. Zapsáno bylo 20 dítek. První učitelkou byla M. Landshutová, provdaná Danková z Kamenného Újezdu. Krátce potom se stala  ředitelkou M. Dobiášová.

Od roku 1947 do 1960 byl polodenní provoz, od roku 1960 celodenní s vyvařováním pro děti MŠ i část ZDŠ. Do roku 1978 byla ředitelkou M. Do-biášová – 31 let, do roku 1986 Věra Mareschová – 8 let, po roce 2003 Marie Habeltová – 17 let a po ní do současnosti jmenovaná ředitelka M. Kyselová, která navazuje na dobrou tradici školky. Nutno poznamenat, že všechny ředitelky i včetně všeho personálu se starají o dobrý chod školky a výchovu dětí, přičemž i vybavení je jedno z nejlepších z okolí i okrese. Dřívější MNV zajistil vodovod, WC, osvětlení, ústřední vytápění, nová okna. Současný obecní úřad investoval od roku 1990 do budovy nemalé peníze. Byla opravena střecha za 422 000 Kč, zakoupen sporák na plyn za 52 000 Kč, zřízena kotelna na plynové vytápění za 196 000,-Kč, dále nátěry oken a těsnění za 36 000,-Kč, fasáda budovy za 330 000,- Kč a v poslední době výměna radiátorů v patře budovy za 71 944,- Kč. Můžeme proto říci, že se obecní úřad se o budovu dobře staral. Od 1. 1. 2003 se škola stala příspěvkovou organizací. Budovy a pozemky jsou obce. Výchovná činnost školky je zaznamenávána do kronik, stejně jako fotodokumentace.

Miroslav Zavadil,

kronikář obce Rochlov